Dlouhé prsty švédské cenzury a krátký rozum české novinářky
9. 11. 2012
Dlouhé prsty švédské cenzury a krátký rozum české novinářky
Máme v našem malém průmyslovém městě (cca 30 tisíc obyvatel) již 40 let jednu roztomilou pozoruhodnost: kulturní klub (Katrineholms Sprĺk- och Kultur Klubb). Jeho přibližně 140 členů se nikdy nevidělo pohromadě. Scházejí se totiž v utěšeném počtu 15 a méně v bytě svého předsedy, aby si popovídali o klasické hudbě, filosofii, literatuře, či o filmech a ujistili se vzájemně, že tvoří intelektuální podhoubí města. To se navenek jeví vůči těmto hodnotám celkem lhostejné...
Mám tu čest být součástí oněch 140 vyvolených. A tak mi tane v mysli vzpomínka na bláznivé klubové setkání 31. prosince 2001, kdy jsme dostali v podvečerních hodinách od našeho předsedy Holgera Wiegertze dárek ke kávě a zákusku: přednášku o etiketě v různých zemích. Třešinkou na silvestrovském dortu byl minirecitál mladé začínající zpěvačky. Když jsme se po 20 hodině rozcházeli k rodinným oslavám, naše povznesená nálada rozhodně nebyla způsobena alkoholem.
Říjnové klubové setkání probíhalo ve znamení My Faire Lady. Slavný filmový muzikál jsme sledovali s českými titulky, neboť naše kazeta se vyznačovala nejlepší kvalitou. Ostatní členové klubu dávali najevo, že angličtina jim potíže nedělá a česká verze jim tudíž nevadí.
Jaké bylo naše překvapení, když po sledování filmu náš hostitel s milým úsměvem poznamenal, že švédská verze je o několik drobností a jednu scénu chudší. Když si Elisa Doolitlová představuje, jak pokoří profesora Higginse, až bude slavná, sled představ vrcholí scénou s králem. Král je nadšen jejím vybraným chováním a rozhodne vyhlásit Den Lisy Doolitlové. Na základě jejího přání nechá popravit profesora Higginse...
Právě tato scéna ve švédské verzi zcela chybí. Proč, to nikdo z přítomných nedokázal uspokojivě vysvětlit. Náš hostitel, který se již takřka 70 let živí úspěšně jako novinář, zejména jako autor hudebních recenzí, vůbec neuvažoval nad tím, že by to mohl být zásah švédské cenzury. Víra ve švédskou demokracii byla u přítomných tak veliká, že se zhrozili jen při pouhém vyslovení slova cenzura. Ale vysvětlit ten záhadný jev neuměl nikdo.
A tak musím najít vysvětlení sama: když se film opatřoval švédskými titulky, tak se tam vplížili dva nezbední trolové a onu scénu prostě z filmu vystřihli. Jen tak, z bujnosti. A teď si mnou ruce, nebo co to mají, jak jedné české novinářce zamotali hlavu.
Qeen Čiči, 2006
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
