Osobní stránky české spisovatelky žijící ve Švédsku:
Eva Kvinnlig
Máte rádi přímočarou brutalitu? Je snad libo výron sexuálních deviací a výstřelků? Nebo ponuré vizionářské texty? Pak jděte, prosím, o dům dál. Tady nic takového nenajdete. Jen něžné maličkosti v básni i v próze. Mozaika postřehů bez úporné snahy šokovat čtenáře.
Eva Kvinnlig žije třináct let ve Švédsku, které se stalo jejím druhým domovem. Napsala knihu "Jen si tak trochu umřít aneb moje cesta kolem švédské (a české) duše", jejímž tématem je každodenní život, jako červená nit se objevuje motiv lásky k vlasti, rozkošatělý do téměř neúnosné míry, živnou půdou jsou pocity odcizení a mnohdy marné hledání ověřených hodnot, odměnou je poznávání nečekaných souvislostí v nové zemi, pod drobnohledem je švédská historie, kultura i švédské vzdělávání. Autorka nahlíží pod povrch jevů, nechává se inspirovat dojmy, které jí přináší život v nové zemi, zjišťuje, že díky vzdálenosti od své vlasti začala více poznávat i pro ni doposud skrytá tajemství české duše. Na svých stránkách přináší ochutnávku z této knihy, první kapitolu a pak na přeskáčku několik dalších, také básně a intermezza, v nichž probíhá nepřetržitý spor české a švédské duše, někdy humorný, jindy jízlivý a někdy ostrý jako břitva.
V rubrice "Maličkosti k smíchu i k pláči" najdete drobné prózy, rubrika "(Bá)snění" přináší poetické texty reflektující všední život, rubrika "Novinářem" obsahuje několik novinářských článků, které autorka uveřejňovala například v Hospodářských novinách nebo v internetovém periodiku Ondřeje Neffa Neviditelný pes. Poslední rubrika "Historická fikce neboli his-fi" přináší ukázky nového žánru, který autorka hodlá nadále rozvíjet.
Přejeme vám příjemné čtení!
Všechny texty jsou chráněny autorským právem.
Návrat domů
17. 5. 2016
Návraty bývají radostné. Jenže žije-li člověk trvale v cizí zemi, není pak úplně jasné, kdy se vlastně vrací. Zda se jedná o návrat domů, tedy k rodné hroudě, nebo návrat "domů", tedy do nové vlasti. Většina z nás získala vlastně domovy dva. Přesto je pro nás, Čechy žijící v zahraničí, rodná země je něco tak zvláštního, že se to nedá vypovědět...
Zrcadlový obraz
27. 3. 2014
Zrcadlo nám nevrací skutečný obraz, ale stranově obrácený. Jinými slovy: všechno je jinak.
Hodina zlatých bříz
3. 10. 2013
Lyrický večer u jezera, kdesi ve středním Švédsku, pozlacuje naše myšlení i listy bříz.
Jak jsme slavili vznik Československa
9. 11. 2012
Člověk míní, pán bůh mění. Máme své představy a přání, ale skutečnost bývá odlišná. Přesto si myslím, že vše v našem životě má svůj, který můžeme dřív nebo později odhalit.
Dlouhé prsty švédské cenzury a krátký rozum české novinářky
9. 11. 2012
My Faire Lady se dá také cenzurovat? Kvůli švédskému králi? Nebo to bylo z jiného důvodu? Čtěte...
Jak se stal švédský král obětí dortového atentátu
9. 11. 2012
Článek pro elektronický deník Ondřeje Neffa Neviditelný pes
Mapa krvavé růže - synopse scénáře v žánru historické fikce (his-fi) (nejen) o Českém Krumlově, Bobovi a Jáje
13. 10. 2012
Bohuslav Balbín. Že vám to jméno nic neříká? Nebo se vám vybaví jen "jezuita"? To si tento výtečný historik a obětavý vlastenec opravdu nezaslouží... Vyprávění o vznícené době konce třricetileté války, obléhání Prahy Švédy, ale i o tajemných rosenkruciánech. Druhá časová linie. která se občas s tou první protne, představí další dobrodružství Boba a Jáji ve starobylém Českém Krumlově. Důvodem všeho je tajemná Balbínova mapa Čech ve tvaru rudé růže...
Rekviem pro Viléma z Rožmberka (his-fi)
12. 10. 2012
Román v žánru historické fikce o dvou mladých lidech a jedné spojovací chodbě, která se nachází ve starobylém Českém Krumlově. Dojde i k nečekanému setkání s Bohuslavem Balbínem, Vilémem z Rožmberka a dalšími hostorickými postavami. Jak je to možné? Odpověď je zakletá v zámecké spojovací chodbě...